Příklad časovače 3

Program v následujícím příkladu generuje pulsy na Y0 o délce R0 s periodou R0 + R1. Obě hodnoty jsou v sekundách.

V síti N3 se při startu programu resp. po zapnutí PLC zapíše do registru R0 hodnota 5 a do R1 hodnota 10. Bit M1924 je v log. 1 v prvním programovém cyklu a pak je již trvale v log. 0. Toho lze využít pro různé inicializace po startu programu. V síti N5 je v závislosti na stavu M0 spuštěn buď časovač T200 nebo T201 (oba sekundové). Při dosažení porovnávací hodnoty ve spuštěném časovači v síti N7 resp. N8 se změní stav bitu M0, což způsobí zastavení a reset aktivního časovače a spuštění druhého. V síti N10 se pak jen přepíše stav M0 na výstup Y0.

Cyklus vypadá tedy následovně. Je-li M0 (a tedy i Y0) v log. 0 časuje T200 až do dosažení času 5 sekund (N5). V tomto okamžiku se nastaví výstupní bit T200 a způsobí v síti N7 nastavení bitu M0 na log. 1. V dalším programovém cyklu se spustí časovač T201 a zastaví T200. Po uplynutí 10 sekund se nastaví výstupní bit T201 a způsobí v síti N8 vynulování bitu M0. V dalším programovém cyklu se pak v síti N5 spustí T200 a zastaví T201. Takto pracuje cyklus do nekonečna.

 

 

Doby zapnutí a vypnutí výstupu lze měnit zápisem požadovaných hodnot do registrů R0 a R1. Zápis lze uskutečnit například ve WinProladderu pomocí „Status Page” (levý strom).

 

Příloha:  Příklad časovače 3